Řekněme ano přírodě ve městě

Lesní a pobřežní porosty na pravém břehu řeky Svratky mezi Anthroposem a Kamennou kolonií, tedy svahy nad Riviérou v Brně-Pisárkách, patří z ornitologického pohledu k nejvýznamnějším v rámci celého Brna. Nachází se zde nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města, včetně starších stromů podél říčních břehů a i řeka zde má přírodě blízký charakter.

V tomto území byl v posledních letech zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů, především lesních a mokřadních, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Minimálně 27 zaznamenaných druhů je zvláště chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Jde o tyto druhy (v závorce za latinským názvem kategorie ohrožení: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený)

Kromě toho v území hnízdí i další tři druhy uvedené v Příloze I směrnice rady EU o ochraně volně žijících ptáků (směrnice č. 79/409/EHS), konkrétně jde o datla černého (Dryocopus martius), žlunu šedou (Picus canus) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis).

Zimní nocoviště havranů polních

Zásadní je pak, že se v oblasti nachází největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních (Corvus frugilegus) a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i prakticky celá populace zvláště chráněných a silně ohrožených kavek hnízdící přímo v Brně. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž větší nocoviště byla od konce 19. století známa např. z oblasti Černovického hájku nebo Knížecího lesa u Nosislavi. Od zimy 2011/12 existuje nocoviště v oblasti Riviéry (viz např. Homolka et al. 2023).

Havrani vs. lanovka

Město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích a která prochází přímo zájmovým územím svahů nad Riviérou. Realizací tohoto záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku nocoviště krkavcovitých ptáků, což by mělo dopad na regionální populace obou zmíněných druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště. Další aktuální nocoviště havranů fungují oproti minulosti již jen na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny a v Hodoníně, přičemž obě lokality hostí menší počty nocujících ptáků než Brno. V této souvislosti je pak nutné uvést, že aktuálně dochází ke snižování početnosti většiny hnízdních kolonií i k poklesu celkové početnosti havranů v mnoha regionech, odkud k nám havrani přilétají, např. v evropské části Ruska, v souvislosti s intenzifikací zemědělství a cíleným pronásledováním.

Negativní vlivy na zimovištích, jako by byla plánovaná výstavba lanovky, tak mohou způsobit až zánik tradičního zimování tohoto ubývajícího druhu u nás. U zvláště chráněných kavek obecných by pak kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská populace, která zimuje spolu s havrany a severskými kavkami. Ta podle současných poznatků (viz Horák et al. 2023) zahrnuje téměř 30 % celé jihomoravské populace druhu.

Negativní vlivy plánované výstavby a provozu lanovky v lesích nad Riviérou na ptačí společenstva lze shrnout do několika bodů:

• likvidace biotopů a rušení ptáků: budování a následný provoz lanovky spolu s fragmentací biotopů by měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků. To se týká hnízdících i zimujících ptačích druhů, včetně vodních

  

  ptáků a hejn krkavcovitých. Není možné vyloučit hnízdění zvláště chráněných a ohrožených druhů, jako jsou datel černý, holub doupňák, krahujec obecný, krutihlav obecný, lejsek šedý a bělokrký, ostříž lesní, strakapoud prostřední, žluna šedá nebo žluva hajní přímo v trase plánované lanovky, včetně stromů určených ke kácení. Především ale samotná výstavba lanovky a její následný plánovaný intenzivní provoz by zcela jistě významně negativně ovlivňoval místní ptačí společenstva, hlavně z pohledu hnízdění, ať už rušením, hlukem, neustálým pohybem nepřirozených objektů nad lesem i nutnou údržbou trasy lanovky spojenou s opakovaným prořezáváním a kácením dřevin. Tyto činnosti mohou být fatální např. pro hnízdící dravé ptáky, kteří jsou velmi náchylní k vyrušování na hnízdištích. Na lokalitě se to týká např. krahujce obecného a ostříže lesního, přičemž u druhého jmenovaného jde o jednu ze 3–4 lokalit hnízdění druhu v celém Brně, takže jde opět o nezanedbatelný negativní vliv na celou brněnskou populaci.
• kolize ptáků s nosnými lany: to se týká především vodních ptáků v místě křížení lanovky s tokem, hlavně větších druhů, jako jsou vrubozobí. Z dostupných dat je jednoznačné, že dotčený úsek řeky patří k významným zimovištím vodních ptáků v rámci Brna. Vrubozobí ptáci využívají při letu řeku jako koridor a běžně létají, zvláště v takto nepřehledném území, i ve vyšších

  

  výškách. Lze tedy předpokládat běžné úhyny celé řady ohrožených a zvláště chráněných druhů (čírka obecná, hohol severní, kopřivka obecná, lžičák pestrý, morčák velký, ostralka štíhlá), kterému v takto členitém prostředí nelze jednoduše zabránit navrhovaným zvýrazněním nosných lan. Navíc je nutné uvést, že u kriticky ohroženého morčáka velkého jde o jedno ze tří míst, kde má druh v Brně i hnízdní výskyt, takže by šlo o významné negativní ovlivnění třetiny brněnské hnízdní populace druhu. V tomto kontextu je vhodné zmínit, že město Brno plánuje v rámci kompenzačních opatření za kácení příbřežních porostů u Svratky z důvodu výstavby protipovodňových opatření instalovat v dotčeném úseku Svratky v oblasti Riviéry hnízdní budky pro morčáky velké, kterým by pak přímo nad hnízdištěm projížděly lanovky a hrozilo jim vysoké riziko zabití o jejich lana. Kromě vodních ptáků se pak zabíjení o nosná lana může zcela jistě týkat dalších skupin větších ptáků, jako jsou dravci či sovy, kteří v lokalitě běžně loví nad lesními porosty, ze zvláště chráněných druhů jde o krahujce obecného, ostříže obecného či včelojeda lesního, nad lokalitou byly při lovu zaznamenány i silně ohrožené vlhy pestré.
• kolize ptáků se skleněnými plochami: po výstavbě lanovky by docházelo k nevyhnutelným

  

  masakrům ptáků po nárazech do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří, především v oblasti stanic. Kvůli nárazům ptáků do skel zbytečně hynou především ve městech stovky tisíc ptáků ročně. Univerzitní kampus v Bohunicích je z tohoto pohledu již v tuto chvíli pro ptáky velmi nebezpečný, přičemž náprava tohoto stavu se děje jen velmi pomalu a lanovka by jej ještě významně zhoršila.
• světelné znečištění: plánovaná lanovka by nutně musela být osvětlena i v nočních hodinách, takže by zde živočichově kromě hluku byli rušeni i světelným znečištěním. Negativní vliv světelného znečištění, které je ve městech obecným problémem a v daném území by realizací záměru silně vzrostlo, na ptáky i jinou biotu je dobře znám. U ptáků se noční osvětlení projevuje dezorientací při přeletech, včetně tahu, při kterém ptáci často využívají koridory podél řek,

  

  asynchronizací cirkadiánního rytmu a tím i snížením reprodukční úspěšnosti, rušením při hnízdění v blízkosti světelných zdrojů nebo zvýšenou mortalitou. Z tohoto pohledu je nutné zmínit, že město Brno před několika lety v území prosadilo i přes nesouhlas řady občanů a iniciativ veřejné osvětlení cyklostezky v úseku Kamenná-Anthropos. Záměr lanovky je tedy dalším z mnoha negativních vlivů, které zájmové území ohrožují. Z nich lze zmínit např. necitlivé kácení pobřežních porostů v rámci protipovodňových opatření na Svratce či plány na budování intenzivních sportovišť a dalších výškových budov v jeho těsném okolí.

Shrnutí

V neposlední řadě je pak třeba uvést, že záměr výstavby lanovky v Brně je zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích lze připomenout, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak funguje několik trolejbusových a autobusových linek, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku mezi zastávkami Lipová a Univerzitní kampus jen 9 minut. Jejich posílení a v případě větší akce i doplnění kyvadlové dopravy přes tunel by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno rozhodně nepotřebuje a nemá na ni peníze. Místo toho by vedení města mělo lépe pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty a zároveň investovat do smysluplných projektů, čímž by na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispělo ke kvalitnímu životu svých obyvatel.